Aktuální interaktivní povídky:




2. část - Život v duze - Dítě vítá Ricka

7. července 2016 v 12:49 | misa660 |  Život v duze
Byla vybrána odpověď Za dveřmi ho přivítá malé dítě, které ho vede dál


Když Rick překročil práh duhových dveří, zatajil se mu dech. Jeho oči byly ozářené barevným světlem a před ním se objevila dlouhá chodba. Stěny, strop i podlaha měly stejné barvy jako duha. Na chodbě se nenacházely žádná okna ani dveře. Dveře, kterými Rick přišel, už dávno zmizely. Než se stačil vzpamatovat, přivítal ho kudrnatý chlapeček.
"Zdravím, pane Ricku. Vítejte v našem světě," ukázal rukou do prostoru a pokračoval: "Žádám vás, abyste si sundal veškeré oblečení. Spodní prádlo si můžete ponechat," řekl mu s naprosto vážnou tváří.
"Kde to jsem? Je toto posmrtný život?"
"Každý z vás má spoustu otázek a já na ně nesmím odpovídat. Mým úkolem je vás dovést domů, tak pohněte sebou!" zvýšil na Ricka hlas, který se polekal. Proto chlapce poslechl a sundal si bílé tílko na spaní, trenky si však ponechal.
"Umřel jste ve spánku, co? Jste jeden z těch šťastných, budete se tu mít jako v ráji," pousmálo se dítě a vzalo Ricka za ruku.
"Jdeme, ať jí stihneme. Nechcete se s ní setkat až po obřadu, to mi věřte."
"Koho?" chlapec neodpověděl. Procházeli chodbou, která neměla jedinou odbočku, stále pokračovala rovně. Cesta se zdála být nekonečná, ale nakonec se před nimi objevily úplně stejně duhové dveře, kterými sem Rick vešel.
"Jste připravený?"
"Nevím ani na co," utrousil Rick.
"Však to byla jen taková řečnická otázka. Ovšem, že jste připravený," prohodil klouček a vzal za kliku. Dveře se otevřely.
"Páni!" vydechl Rick.
"Vítejte v našem světě. Odvedu vás domů, následujte mě." Rick tupě pokračoval za chlapcem, který toto místo zřejmě znal jako svoje boty. Procházeli skrz náměstíčko, které hrálo všemi barvami. Fontána ve tvaru ženské sochy ze sebe stříkala duhovou vodu a linula se z ní příjemná romantická melodie. Rick nepoznal jedinou květinu, protože všechny byly příliš barevné. I jejich stonky a listy neměly klasickou zelenou barvu.
"Proč je všechno tak barevné?" ptal se Rick, ale kudrnáč mu naznačil, aby byl potichu.
"Dobré poledníčko, chlapče Kudrlinko," pozdravilo usměvavé děvče Rickového průvodce. Na Ricka se však ani nepodívalo.
"Zdravím, děvenko Květinko," odvětil a pokračovali v cestě. Rick zpozoroval, že v onom světě se vyskytují pouze děti. Vypadaly ve stejném věku, kolem deseti let. Chlapec ho dovedl do lesa, kde stromy opět zářily různými barvami.
"Jsme na místě, vítejte doma," ukázal dovnitř lesa.
"Cože?" Rick údivem povytáhl pravé obočí.
"Ale Ricku, neříkejte mi, že jste jedním z nich! Vážně nevidíte kolem sebe spoustu barevných domečků?" jeho hlas zněl smutně.
"Ne…?" odpověděl nejistě Rick.
"Tak to abych donesl pití a jídlo. Tohle bude těžký, posaďte se támhle," ukázal na pařez, "já mezitím dojdu pro věci," otočil se a odešel. Rick ještě zaslechl, jak si něco pro sebe brumlá: Ach jo, proč jsem musel dostat zase jednoho z nich? Prooooč?! pak se dvakrát praštil do temene hlavy a náhle zmizel. Jako by se vypařil. Rick se posadil na pařez, na který předtím chlapec ukazoval.


Co chlapec myslel tím, že je jedním z nich?

  1. Rick nevěří tomuto světu - kluk ho musí donutit věřit
  2. Rick je v tomto světě vyvolený a musí nejprve projít zkouškou
  3. Rick nikdy nespatří obydlí ostatních obyvatelů, protože je pro ně hrozbou - chlapec ho musí poslat jinam
  4. Rick se dostal do nesprávného posmrtného života, kam nepatří - musí se dostat nějakým způsobem jinam, tam kam patří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama